Putovní šachovnice
V reakci na přání libereckého baru Stereo jsme vytvořili putovní trofej pro šachový turnaj. Objekt převrací standartní charakteristiku trofeje chápané jako „sokl s ilustrativním předmětem“. Tento narativ jsme pojali jako námět pro parafrázi, která ovšem zcela záměrně vyzdvihuje pomyslnou nedosažitelnost a zároveň odráží uvolněnou neformální atmosféru baru. objekt společně s Jaroslavem Koudelkou lahev, šachové figurky, […]
Nalajnovanej storytelling
Naše site-specific instalace reaguje na svéráz výstavních podmínek galerie MOON, vychází z jeho charakteru. Kovové rámy a výstavní prostor na toaletách určený černou linií nás přímo či nepřímo dovedly k vytvoření tří podivných vizuálních příběhů. Jedná se pomyslně o jakési zamrzlé obrazovky, situace na hranici nedořečeného a nevyřčeného. Příběhy odkazují na enigmatickou atmosféru Papírového náměstí […]
Meteo
Téma práce Meteo ukazuje, že vizualita a způsob její prezentace přesahují omezení plochy. Základem jsou fotografie pořízené přes skleněné objekty. Sklo už samo o sobě vlastními optickými možnostmi ukazuje, že realita nemusí být vizuálně konzistentní. Jiný pohled skrz jinou část struktury a pravidla běžného dojmu se stávají neplatnými. Tyto fotografie jsem dále upravoval v počítačovém grafickém editoru. Snímky jsem vrstvil na sebe a posunul hodnotové atributy na maximum. Pomocí efektů prolínání vrstev jsem poté odkrýval optickou sílu míst pořízených fotografií. Rozpohybováním vrstev vznikly dynamické struktury, které se vzájemně při posunu různě sčítají či odečítají a přebíjí se různou silou viditelnosti. Dynamické obrazy se podobají meteorologickým mapám, na nichž se s principem různé síly vrstev a jejich vzájemného ovlivňování setkáváme také.
Název složky: Fotky
Název složky: Fotky je série tří proměnlivých naprogramovaných obrazů. Obrazy jsou podloženy vlastními fotografiemi z cest po Evropě, které práci propůjčují kompozici i barvy. Sekundová prodleva jemné změny obrazu (generování nových linií) představuje čas, klíčový prvek náležící jak realitě tak podstatě programovacího cyklu. Ústředním tématem je poznatek z několika posledních letech. Za známými památkami celého světa se hrnou davy turistů. Při cestách je neustále doprovází moderní technologie, převážně chytré telefony. Turisté nahlížejí na památky, za kterými se vydali, mnohem častěji a důsledněji právě přes displeje fotografujících přístrojů. Často ani vůbec nehledí na objekty vlastním zrakem, pouze pořizují důkazné snímky, že na místě byli. Co z takového jednání plyne za zkušenost? Jaký smysl má za objekty jezdit, když je nevnímáme vlastními smysly?
Slepá skvrna
Série tří projektů do veřejného prostoru v oblasti Papírového náměstí v centru Liberce. Oblast se nachází v samém středu města a přesto se vymyká z pohledu a zůstává spíše vytěsněným okrajem. Navzdory tomu se jedná o lokalitu plnou enigmatických zákoutí a podivuhodných artefaktů. Zpracováno v zastřešujícím tématu slepá skvrna, jež je místem nevědomé absence, zakrytí a prožitku subjektivního příběhu.
O neuchopitelnosti
Výstava O neuchopitelnosti vychází ze specifik prostředí (A)void Gallery na Rašínově nábřeží v Praze. S jistým druhem nadhledu rozvádí úvahy, zda či do jaké míry je možné prostor obsáhnout, zda není spíše neuchopitelný. Akcentuje širokou škálu možností, jak chápat, vyplňovat a vstřebávat prostor. Hravými kontrasty jako cesta—nemožnost vyzývá důslednějšímu průzkumu prostorových a materiálních souvislostí, které přesahují rámec galerie do okolního veřejného prostoru.
Izolace
Společně s Ondřejem Syřiště jsme vytvořili site-specific happening/instalaci pro příležitost slavnostního otevření kreativně kulturního centra Übergrund Linserka v Liberci. Otevírá téma vztahů mezi izolací a erozí. V multisenzorickém výstavním celku zachází s motivy společného, avšak podléhajícího jedinečnosti a různosti vnímání. Skrze smyslovou fenomenalitu vyzývá k fyzickému kontaktu návštěvníka s místem, jež vyniká svou osobitou rozporuplností. Dílo záměrně konfrontuje nastavené hierarchické řády a rozvádí momenty polemiky.
Čekání
Trojice mladých autorů Natálie Demuthová, Jakub Janďura a Václav Podestát reaguje svou site-specific instalací Čekání na prostředí libereckého náměstí Dr. Edvarda Beneše a vedlejšího přechodu pro chodce. Vnáší do něj jakousi hru s kolemjdoucími. Jejich instalace v podobě brány umožňuje člověku volbou vlastní cesty vyjádřit svůj postoj zatímco interval pro úvahu nad položenou otázkou nekompromisně odměřuje sousední světelný semafor. Dílo si klade za cíl akcentovat veřejný prostor jako místo interakcí, různoběžných trajektorií i řádu nastavených struktur. Volně a s nadsázkou rozvádí aspekty volby či odmítnutí, změny a trpělivosti, ať už jsou vnímány z praktického, politického nebo existenciálního pohledu.
Světlina
Intervence vychází z filosofického pojmu neskrytost a Heideggerova podobenství o světlině. Neskrytost jako přítomnění přítomného. Cílem bylo vzbudit intenci k zadní části ateliéru, běžně užívané jako skladiště zakrývané přenosnými stěnami, ačkoliv se jedná o prostor s největším množstvím přirozeného světla. Práce spočívá v zakrytí prostoru napnutou lešenářskou sítí. Součástí instalace je nepřístupné otevřené okno. Má být reflexí k vlastnímu i společnému obývání místa a úvahou o topologické komplexitě a podléhání zavedeným konvencím. Instalace Světlina se po uvedení stala dějištěm cizího ofenzivního zásahu, čímž naplnila svůj záměr stát se těžištěm dialogu.
Neuchopitelné
Téma neuchopitelnost vycházející z prožívání neměnnosti vlastního pokoje v období koronavirové pandemie. Neměnnost, byť zintenzivňuje představy, postrádá aspekt tvořivosti změny v odstupu. Absolutně černé neuchopitelné objekty situované do realistické místnosti uprostřed černého prázdna vytváří slévající se díru prázdno násobící. Navzdory své prostorové povaze prostor obchází.