Naše site-specific instalace reaguje na svéráz výstavních podmínek galerie MOON, vychází z jeho charakteru. Kovové rámy a výstavní prostor na toaletách určený černou linií nás přímo či nepřímo dovedly k vytvoření tří podivných vizuálních příběhů. Jedná se pomyslně o jakési zamrzlé obrazovky, situace na hranici nedořečeného a nevyřčeného. Příběhy odkazují na enigmatickou atmosféru Papírového náměstí protkanou linkami subverzivních dějů a spontánních nápadů. Neuchopitelnost, nemožnost snadného rozklíčování, vrstvení a zastření skrytého narativu představují stěžejní motivy, které mohou být chápány také jako ozvěna současné doby přesycené masmédii. V té se mnohdy východiskem jeví jakýsi přímočarý únik do odevzdanosti neznámému. Zkratka naznačující dobrodružství poznávání neprobádaných zákoutí a obzorů. Naším záměrem je otevřít scény imaginace, které s nadsázkou rozšíří pohled nejen na Papírové náměstí jako místo skládající se z prostých fragmentů, které ovšem nepředvídatelným spojením a řetězením povznášejí naši zkušenost žitého světa.